Pavel Kühn, zakladatel sboru

O sboru | Sbormistři | Pavel Kühn, zakladatel sboru | Diskografie
Výroční zprávy | Přidejte se k nám

Mimořádný muzikant, vynikající sbormistr a hudební režisér, všestranný aranžér a milovník soudobé hudby, který pocházel z významné kulturní rodiny. Oba rodiče zpívali – jeho otec Jan Kühn byl sólovým operním zpěvákem, dirigentem a především sbormistrem, zakladatelem novodobé české sborové tradice, matka Markéta Kühnová byla zpěvačkou a laskavou sbormistryní, sestra Jana Šulcová se věnuje hře na varhany a hudební pedagogice.

Pavel Kühn strávil dětství ve sboru svého otce – od mala byl výjimečně hudebně disponován, a tak si už v dětském věku vyzkoušel četná sóla v Národním divadle i jinde. Ke sborovému životu a drilu se v době dospívání přidala touha pokračovat v započaté tradici. V roce 1958 si Pavel Kühn vybral z dospělých členů dětského sboru jeho otce děvčata, která o rok později doplnil o pánskou sekci na Kühnův smíšený sbor. Vysoké nároky na zpěváky, několik vítězství v zahraničních sborových soutěžích a nutnost zaskočit a rychle nastudovat obtížná díla pomohla sboru i jeho sbormistrovi ve vybudování kvalitního renomé. V 60. letech se k jeho sborovým zájmům přidala také populární hudba, jako zpěvák a aranžér spolupracoval se sborem Lubomíra Pánka, se skupinou Plavci, přivedl sbor ke spolupráci s Václavem Hybšem, Václavem Zahradníkem, Ladislavem Štaidlem, Karlem Růžičkou, Jiřím Stivínem, Michaelem Kocábem a dalšími, vážná hudba však i nadále zůstala v centru jeho pozornosti.

Vrcholů jeho práce je mnoho a mají různorodý charakter: Pavel Kühn natočil kompletní sbory Bohuslava Martinů, podílel se na rockových, jazzových a alternativních projektech, natočil řadu lidových písní, světoznámé, i dnes naprosto zapomenuté filmové a televizní snímky, připravoval postsynchrony do nejslavnějších českých filmů, byl neoblomným hudebním režisérem, kvalitní hudbě věnoval patřičnou pozornost a tu méně kvalitní uměl dobře a rychle natočit či provést na koncertě.

Měl v oblibě zvláště hudbu vrcholného romantismu a hudbu aktuálně soudobou – premiéry děl začaly již na konci 50. let, kdy s mladým tělesem poprvé uvedl Mikeše z hor rodinného přítele Bohuslava Martinů. Od té doby spolupráce s mladými skladateli nabírala na síle – na přehlídkách soudobého umění sbor pohotově nastudoval a často i nahrál desítky novinek. Je neuvěřitelné, jakou spoustu práce Pavel Kühn za svůj život stihl – vydaných nahrávek jím řízených sborů jsou stovky, v archivech rozhlasů dokonce tisíce. Jeho práci slyšíme dodnes nejen ve slavných českých filmech z 60. let – vzpomeňme alespoň významný podíl na nahrávání Markéty Lazarové, Údolí včel, Krále Ubu, ale i televizních oper a seriálů či snímků populární hudby. Ačkoli spolupracoval s mnoha významnými sborovými tělesy (Pražský filharmonický sbor, Sbor československého rozhlasu, Pražský komorní sbor ad.), jeho sbor pro něj zůstal hlavní prioritou – ať už to bylo zapříčiněno přátelstvím s dlouholetými členy, nebo pracovní atmosférou, která mu dodávala sil. Hlavní výhodou navenek neprofesionálního sboru s profesionálními výsledky se stala vnitřní konsolidovanost členů, která tělesu umožnila vzdorovat nepříznivým a konkurenčním podmínkám a vytvořit jedinečné umělecké výkony. Odkaz práce a životního nasazení Pavla Kühna patří k nejpozoruhodnějším hudebním výkonům druhé poloviny 20. století.

Autor textu: Jan Pirner

Rozhovor s Janou Šulcovou, ve kterém vzpomíná na svého bratra a roky strávené ve sboru si můžete přečíst zde.

Kühnův smíšený sbor a Pavel Kühn